Ekonomický novinář a spolumajitel časopisu Milénium Mikael Blomkvist je odsouzen pro pomluvu průmyslníka Wennerströma, kterého ve svém článku obvinil z nelegálního obchodu se zbraněmi. Bohužel však pro svá tvrzení neměl důkazy, a tak ho čeká 3- měsíční pobyt ve vězení a tučná pokuta.
U dalších spolumajitelů časopisu Milénium, kterými jsou jeho již téměř 20 let příležitostná milenka Erika a dále grafik časopisu, si prosadí, že v nastalé situaci bude pro budoucnost časopisu a pro jeho věrohodnost nejlepší, když se na nějaký čas stáhne do ústraní. Ocitá se tak najednou bez práce, perspektivy, bez chuti psát a navíc s vidinou kriminálu.
Krátce po Vánocích mu však zavolá advokát Dirch Frode, který má pro něho zvláštní, avšak nijak konkrétní nabídku. Jedná se o nespecifikovanou práci pro Henrika Vangera, která bude upřesněna až při Mikaelově osobní návštěvě v městě Hedestad.
V Hedestadu se setkává s Henrikem Vangerem, bývalým ředitelem velmi úspěšného koncernu Vangerových závodů, nyní však 82-letým starcem. Henrik po něm žádá, aby mu pomohl vysvětlit zmizení vnučky jeho bratra Richarda, ke kterému došlo v r. 1966. Domnívá se, že Harriet byla zavražděna někým z rodiny při příležitosti shromáždění akcionářů koncernu Vanger. Tělo však nebylo nikdy nalezeno. Vypráví proto Mikaelovi historii rodiny Vangerů, kde například 3 z jeho bratrů se aktivně zapojovali do nacistického hnutí ve Švédsku, někteří členové rodiny propadli alkoholu a kde mezi jednotlivými členy napříč generacemi panuje nenávist a boj o moc. Navíc Henrik tvrdí, že po 30-let ho právě někdo ze členů rodiny - vrah Harriet - mučí tím, že mu každoročně, v den jeho narozenin, posílá zalisovanou květinu v rámečku - dárek, který dříve dostával od Harriet.
Ačkoliv Mikael chce nabídku předem odmítnout, uvědomí si, že v současné době stejně nemá nic lepšího na práci a odjet pryč, třeba do díry zvané Hedestad by mu mohlo pomoci vyčistit hlavu. V rozhodování mu pomůže i velice štědrá odměna za rok jeho pobytu v Hedestadu, a to i bez výsledku pátrání, a navíc příslib dodání usvědčení Wennerströma.
Mikael opustí tedy svůj současný život a i když bez žádné naděje na úspěch, pouští se do práce. Protože Henrik po zmizení Harriet věnoval celý svůj život hledáním odpovědi na její zmizení a prověřováním různých verzí, má Mikael k dispozici doslova hromady materiálů. Postupně se seznamuje osobně také s dalšími členy rodiny, pro které má vysvětlení pro své všetečné otázky a pobyt na ostrově, že píše knihu o rodu Vangerů: Isabellou Vangerovou, Harrietinou matkou, která se však o ni nikdy příliš nestarala, s jejím bratrem Martinem, který je nyní výkonným ředitelem Vangerových závodů, Cecílií její sestřenicí, se kterou má dokonce během svého pobytu milostný vztah a také se zapšklým Haraldem, bratrem Henrika. Dozvídá se o smutném osudu Harriet - nejen, že se o ni její matka nijak zvlášť nestarala, tak také její otec Gottfried nebyl vzorným rodičem. Propadl alkoholu a rok před zmizením Harriet se v důsledku opilosti utopil.
Zpočátku ve svém snažení nemá žádné výsledky. Veškeré hypotézy, jsou vzápětí vyvráceny. Pak ale objeví dvě nové skutečnosti a podaří se mu náhodou vysvětlit jednu dříve nevysvětlenou záhadu. Při studiu fotografií si totiž všimne, že Harriet na jednom snímku z dětské slavnosti, která probíhala v den jeho zmizení a byla bohatě zdokumentována, se dívá jiným směrem než ostatní a také poněkud s rozrušeným výrazem. Domnívá se, že to nebo koho Harriet viděla, povede ke klíčovému obratu ve vyšetřování. Podaří se mu také identifikovat postavu v okně pokoje Harriet, která byla zachycana na fotografii po jejím zmizení - domnívá se, že se jedná o Cecílii. Má tedy Cecílie něco společného s vraždou Harriet?
Náhodou se mu také podaří rozklíčovat dosud záhadné značky v Harrietině bibli. Jedná se o označení jednotlivých citátů z bible popisujících oběti. Blomkvistovi se podaří přiřadit jeden citát ke skutečné, avšak dávné vraždě.
Protože sám však pátrá po snímku zachycujícím toho nebo to, co Harriet Vangerová viděla na dětské slavnosti, požádá Dircha Frodeho o spolupracovníka. Ten mu doporučí Lisbeth Salanderovou, detektivku ze společnosti Miltorn Security a rovněž se podřekne, že ho tato dívka prověřovala, a to do největším podrobností, předtím, než ho Frode oslovil.
Lisbeth Salanderová je takový samorost. Je sice nejlepším detektivem společnosti Milton Security, ale není běžným zaměstnancem v pravém slova smyslu. Pracovní dobu nerespektuje, pracuje kdy se jí zachce a zásadně nedělá nic, co se běžně očekává. Mě se líbily nápisy na jejích tričkách, kterými doplňovala svůj punkerský vzhled - např. tričko s E. T. s vyceněnými zuby a nápis "I am also an alien", nebo "Armageddon was yesterday - today we have a serious problem":-)
Lisbeth je také zvyklá sama si vyřešit své problémy, i když toto řešení je poněkud radikální. Například když je brutálně znásilněna svým opatrovníkem, než aby volala policii, pomstí se mu sama. Provede v podstatě to samé a ještě mu vytetuje na břicho hanlivý vzkaz.
"Vyjádřím se jasně" pokračovala Lisbeth Salanderová. "Tenhle film, dokazuje, jak znásilňuješ čtyřiadvacetiletou retardovanou holku, které máš dělat poručníka. A zřejmě tušíš, jak umím vypadat retardovaně, pokud je potřeba...."
A tak začně spolupráce Mikaela a Lisbeth. Podaří se jim společně spojit i další citáty z bible s vraždami žen v minulosti. Problém je ten, že některé vraždy jsou velmi staré, a vrah už by byl nyní v pokročilém věku. Dokonce zjistí, že v okně Harriet nebyla Cecílie, ale její sestra Anita, která byla blízkou přítelkyní Harriet. Ta teď žije v Londýně a do Hedestadu vůbec nejezdí. Mikael dokonce získá i snímek zachycující muže, kterého Harriet na slavnosti viděla. Bohužel je však tak rozmazaný, že nedokážou nikoho přesně identifikovat.
Postup v pátrání však zdá se není všemi vítán. Mikael s Lisbeth objeví před svým domkem zabitou kočku, a po Mikaelovi také někdo střílí. Usilovně proto pátrají po muži na snímku. Za pomoci snímku z rodinné sešlosti v r. 1966, která nebyla do materiálů o Harrietině zmizení zařazena, zjistí Mikael, že na snímku je Harrietin bratr Martin. Lisbeth zase z pomocí probírání archivních materiálů zjišťuje, že na všech místech, kde došlo k vraždám, byl Gottfried Vanger, otec Martina a Harriet.
Poté už má děj velmi rychlý spád. Mikaela Martin vyláká do své vily, kde se ho chystá zabít. Nakonec ho zachrání Lisbeth, která pak prchajícího Martina pronásleduje a je svědkem jeho sebevraždy, kdy své auto svede ve vysoké rychlosti pod náklaďák.
Tím však pátrání nekončí, Martin sice ve svém životě zabil mnoho žen, k vraždě Harriet se však nedoznal. Následoval svého otce Gottfrieda, se kterým se také podílel na znásilňování Harriet. Mikael se vydá za Anitou, nejbližší přítelkyní Harriet. Díky hackarskému umění Lisbeth vede stopa do Austrálie, kde nakonec nachází Harriet živou a zdravou.
Záhada je tedy vyřešena, úkol splněn. Harriet za pomoci Anity uprchla - když spatřila v průvodu svého bratra, bála se, že veškeré její trápení začne nanovo. Po smrti jejich otce byl totiž Martin vyslán na studia mimo město a Harriet měl tak mimo svůj dosah. Harriet se rovněž přizná ke zločinu, který je však pochopitelný - to ona utopila svého otce, když se jí opět pokusil znásilnit.
Zbývá poslední věc - usvědčit Wennerströma. Zde opět zafunguje Lisbeth, která nabouráním se na finačníkům harddisk získá citlivé údaje. A tak nás na konci čeká happy end - Blomkvist napíše novou, rozsáhlou reportáž, která Wennerströma usvědčuje nejen z pochybných transakcí, obchodování se zbraněmi, s lidmi. Vrací se tedy opět jako hvězda do Milénia.
Happy end však není úplný. Během svého pobytu na ostrově si Lisbeth s Mikaelem "začne". Ke svému zděšení Lisbeth zjišťuje, že se do Mikaela, i přes značný věkový rozdíl, zamilovala. Když se mu však chystá sdělit své pocity, potkává Mikaela v objetí Eriky.....
Kniha je velmi čtivá. Některé pasáže by podle mého soudu zasloužily bližší vysvětlení - např. důvod Gottfriedova běsnění. Rovněž není z počátku jednoduché se zorientovat ve všech členech rodu Vangerů. Oproti knize nedoporučuji filmové zpracování, velmi se rozchází s knižní předlohou a jde to tam tak nějak ráz na ráz, bez kouzelných souvislostí, které jsou popsány v knize.