Junjun na Blog.cz

Tak jsem si letos dala poprvé novoroční předsevzetí. Originalita mě bohužel minula, a tak protože chlastání mám omezené ze zákona (jezdim každý den autem), můj sexuální život zrovna taky nepotřebuje nějaké omezení, spíš naopak (sakra!!), a tak mi nezbylo, než to všechno hodit na moji znovu probuzenou neřest, a to na kouření. Protože se však znám a nejsem krutá k jiným osobám, natož k sobě, tak jsem si řekla, že "dobrého pomálu". Ono nic se nemá přehánět. Moje předsevzetí spočívá v tom, že mám povoleno denně 5 cigaret - jak jsem však již řekla, nejsem žádnej kruťas, a tak když třeba nějaký den nebudu kouřit vůbec, tak si ten další můžu dopřát dvojnásobek limitu. Když nebudu kouřit 5 dnů, tak si pak můžu dát krabku a půl - to bude třeba, když budu vědět, že chci jít o víkendu někam pařit. Promyšlený bych to měla dobře, má to jen malej detail - asi si na to budu muset zavést speciální notes, nebo si dělat poznámky do telefonu, protože bych v tom měla za chvilku hokej.

Jinak, abych Vás seznámila předběžně s výsledky mého předsevzetí:

- dnes se píše 2. leden 2007 - za včerejšek tedy 1. 1. 2007 (pro tupější první den platnosti mého předsevzetí ) jsem dnes v cigaretovém mínusu a to: - 7 ks. Abych si napravila reputaci, tak to asi rozložim na celý týden, tudíž po dobu 7 dní bude můj limit 4 ks (dnes už můžu jen tři).

S novoročním předsevzetím souvisí také oslavy nového roku. Jelikož nerada propadam davovému šílenství, nešla jsem na "ŠOU" nejmenované komerční televize a neopila jsem se. Pravda je, že to druhé jsem neplánovala. Vysvětluju si to tím, že za dobu co se dopravuju do práce vozem, tak jsem si odvykla pít - v hospodě piju už zásadně pouze Coca colu, Vídeňskou kávu, či černorybízovej džus. Druhá varianta ovšem je, že moje tělo si pamatovalo poslední alkoholickou akci a nemělo chuť doplňovat - abyste z toho taky něco měli: 23. prosince, tedy den před Štědrým dnem jsem se pěkně zlila. To bylo tak. Byla sobota a s kamarádkou jsme si řekly, že půjdeme tančit. Protože však dámy chodí vždycky později, tak jsme začaly trošku popíjet už u ní. Nejdřív to byla lahvinka bílého vínka (básním:-)))) ). Protože se náš počet po chvíli o jednu rozrostl (tedy na 3) byly jsme s vínem brzy na dně. U téhle kamarádky jsem nebyla zdaleka poprvé a už nějaký ten alkoholový dýchánek jsem tam zažila - co si pamatuju naposledy, tak když nám došly donesené zásoby tak jsme tam likvidovaly "bourbon", tentokrát jsme museli vzít za vděk "tuzemáku". Bylo ho celkem dost. Náš počet se rozrostl na čtyři (opravdový počet osob, ne oční vidina způsobená přílišnou hladinou alkoholu v krvi), přesto však ve třech jsme vyžahli flašku a třičtvrtě. Nikdy bych nevěřila, že jsem schopná něco takovýho vůbec pít, ale tentokrát jsem se s tím nějak smířila.:-))))) Abych si úplně nezdegenerovala chuťové buňky, tak jsem si pro vylepšení dala ještě jablíčko (myslim to tekutý) a na závěr jsem to zakončila neznámým množstvím Bohemia sektu (neznámým proto, páč jsem to pila rovnou z lahve a nekontrovala jsem úbytky). Výsledkem bylo, že se mi pěkně motaly končetiny a hlava, tudíž netrvalo dlouho a přerazila jsem se o schody, židli a stůl dohromady (památkou a zároveň výstrahou na tento čas nechť mi je modřina jak hovado na pravé noze). Na závěr večera (nebo rána) mi kamarádka poskytla předem dohodnutý azyl - padla jsem na postel, neschopná se ani svlíknout a ačkoliv jsem měla v hlavě pocit, že mi tam projíždí nákladní vlak do dvou minut jsem byla tuhá - zato to ráno....Od rozskočení lebky mě zachránila růžová lentilka s názvem Ibuprofen.

Nevím proč, najednou jsem si vzpoměla na jednu hru z mého dětství - jmenovala se "Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!" - kromě toho kafe s cukrem a čaje jsem si ten večer zahrála všechno....