Junjun na Blog.cz

Tak jsem zjistila, že bych si měla dávat pomalu pozor na pusu, protože občas to je "vopřesdržku". Jde o to - pracuji ve státní správě (což lidi co mě znají vědí) a občas mě vytáčí pracovitost některých mých kolegů. Pro ty, které by moje předchozí věta sváděla k tomu, aby se mnou začali hromadně souhlasit, že úředníci jsou naprd musím zklamat - za prvé na jejich názor nejsem ani trochu zvědavá a za druhé to není úplně pravda - vždy záleží jako v každém podniku na vedení. Ale zpět. Dneska jsem se zase neudržela a začala jsem moralizovat - tedy sdělila jsem jedné své kolegyni (pojmenuju jí například Q), že když dostane úkol, tak si ho má taky sama splnit a ne to dát dělat někomu jinému.Problém je totiž v tom, že se Q neustále vymlouvá, že neumí s Excelem, tak jí přihlásili na školení, což mělo za následek, že Q teď bloumá po chodbách a tváří se zoufale, zejména na zastupujícího šéfa (ten ji tam totiž přihlásil). No ale opět zpátky: Q čuměla jak puk, a co bylo vážně divný, tak neřekla ani ň. Takže počítám, že se mnou nebude mluvit - což by bylo fajne, protože většinou stejně pindá samý hovadiny, ale spíš myslím, že si najde příležitost a své "ň" vycintá u naší společné nadřízené. Q je totiž práskač a ještě k tomu je blondýna. Před dvěma dny jsem zase sjela jinou kolegyni Y - ta se totiž v pracovní době spíš modlí, než pracuje (důvěrně jí říkáme Abatyše) a podle toho to taky vypadá. No a kvůli tomu, že když Y něco podělá, tak já pak lítám jak trotl a hledám, kde se stala chyba. No a poslední z těch co mě dovádějí pravidelně k zuřivosti, má zas tendence si furt na něco stěžovat (což vypadá přesněji tak, že neustále někomu sděluje svoje pracovní problémy - tudíž nepracuje - nebo se rozhodne, že se jí do toho nechce a nepracuje zase). Jako správná kamarádka ji nezapomenu připomenout, proč chodí do práce (vím, já tam taky chodím abych měla prachy - teda aspoň na něco, ale tentokrát jsem myslela něco jiného). Určitě si dokážete představit, co si o mě v tu chvíli myslela - asi něco jako (když budu hodně optimistická): "Si ňáká chytrá holčičko?" Ale to mě nemohlo vůbec vytočit.

Tak jsem se rozhodla, že už radši nebudu mluvit nikomu do duše (jen když tu ignoranci druhých už nebudu opravdu moct vydržet), protože by se mi to mohlo jednou pěkně vrátit a taky že konečně ukončim tenhle blábol.

Nazdar.