Všimli jste si toho, že když něco nepotřebujete, že je toho k mání zrovna celkem dost? Proč chodit okolo horké kaše - například chlapi. Když nějakéhou zoufale chcete, aby je pohledal. No a když žádnýho popř. dalšího nechcete (buď na ně nemáte poslední dobou vůbec náladu, nebo jste šťastně zadaná) mohla by jste si vybírat.
Můj případ není teda ani jedno (krásné vyvrácení vlastní teorie) - žádného dalšího zoufale nechci (spíš jen takové rozptýlení), nemůžu říct, že na ně nemám náladu (teda jak kdy) a o šťastnosti v mém současném vztahu poslední dobou taky hodně přemýšlím. Asi to spolu souvisí. V tom případě, se však naskýtá otázka, jestli to má ještě smysl. Sama nevím, ale zatím se nedokážu rozejít s člověkem, s kterým jsem 4 roky. Nejlepší je, že o tom samém přemýšlí také on. Včera mi to řekl. No třeba dojdem k nějakému happy endu. Poslední dobou mě napadá řešení volného vztahu, předejtete tím alespoň tomu, že byste se omrzeli...
No, na každej pád, mám pocit, že bych si poslední dobou mohla celkem vybírat. To se ozvou staří kamarádi, člověk se jde někam bavit nebo jde na nějaké školení a je to. Jenže to se zase ozývá moje svědomí. Ne moc silně, ale přeci. Asi nejsem tak úplně zkažená, ale na druhou stranu, když cítíte, že váš současný vztah jde do kopru, svědomí jde pomalu s ním.(Teď jsem zrovna položila telefon, chce se za mnou jeden z nich zastavit v práci - bože, občas nechápu proč jsem tak vstřícná, ale na druhou stranu lásku mi nevyznal, třeba si chce se mnou opravdu jen vypít kávu. Doufám.)
Tak teď řeším takovou otázku, jak jen nejlíp neublížit sama sobě, a protože nějaké to svědomí ještě mám, tak ani moc nikomu jinému..
P. S.: Už se těšim do školy, tam je taky dost hezkejch chlapů. To aby to nebylo tak jednoduchý.:-))